Prípis



Prológ:

K tomuto veľmi nie je čo dodať či preddať. Niekto, koho si vážim, ma naštval. A keďže som mala hádok plné zuby, napísala som toto (niekedy v roku 1998). Tento štýl písania ma úplne uchvacuje.

Jsa rozlícen a v bojové náladě, popravdě řečeno ovplyvněn v mnohém přečtenými slovy moudrého ducha, usedám a píši Vám v jazyce, kterýmžto lépe myšlenky ze mne plynou. Ač obdivuji Vás jako Pana moudrého, neřest, kterou zjevně za veliký klad pokládáte, jest příčinou zloby, jež ve mně doutná. Ač nadšen, ohromen i potěšen znalostmi, jež od Vás mohu načerpat, uráží a nutí mě k odezvám spůsob mluvy Vámi byť jistě nechtěně zvolen. Řeč jasná a přímá tímto jest myslena, však poznamenati mohu-li nesměle, hrany ostré by snad možné trochou jemnosti obrousiti bylo, ke prospěchu Vašemu i ostatních vztahů mezilidských. Nemám-li právo - pakliže v lecčems stejnou, ne-li větší měrou chybuji - chtít po Vás ohledy a trochu přízně s duší ztracenou, spoléhám na Váš nadhled a smysl pro komično, kterým s bravurou a lehkostí sobě vlastní vynikáte, že přimluvíte sa u sebe sama za drobka, který chválou málokdy poctěn po téhle přirozeně prahne, a každé, byť nechtěné pokárání, hrozivým spůsobem rostoucí z blešky v slona, na vědomí nejenže bere, nýbrž se jím i předlouho trápí.

Neredigováno a odesláno v původní formě kvůli hrozbě ztráty odvahy ihned.

© 2011 schevka | All rights reserved | Visitors: